Stavební spoření

Myšlenka stavebního spoření vznikla již v 18. století v Anglii z často neúspěšné snahy zařídit si samostatně vlastní střechu nad hlavou. Stavební spoření je jedním z nástrojů jednak slušného zhodnocení prostředků a také možností jednoho z nejdostupnějších úvěrů na bytové potřeby. Vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat vlastní bytovou otázku. Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření, a společně s výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení.

Hlavní myšlenkou stavebního spoření je možnost získat levný úvěr na bydlení. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela písemnou smlouvu o stavebním spoření (za nezletilé uzavírá smlouvu zákonný zástupce). Za uzavření smlouvy o stavebním spoření si stavební spořitelny účtují poplatek, který se pohybuje kolem 1 % z cílové částky. Poté klient začne spořit.

Hlavní podstatou stavebního spoření je levný úvěr, úročený 3–6 %, na který má klient ze zákona nárok při splnění tří podmínek:

• dosažením určité výše hodnoticího čísla (dle podmínek konkrétní stavební spořitelny), které se odvíjí od toho, kolik a jak často klient spoří
• splněním naspoření určitého procenta z cílové částky (kolem 40 %)
• spořením po určitou dobu (obyčejně minimálně kolem 2 let)

K 1. 1. 2011 existovalo na finančním trhu v ČR 5 stavebních spořitelen:

• Stavební spořitelna ČS
• Českomoravská stavební spořitelna
• Modrá pyramida stavební spořitelna
• Raiffeisen stavební spořitelna
• Wüstenrot stavební spořitelna